VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Znal je každý. Dnes na ně sedá prach

JIŽNÍ MORAVA - Josef Mahovský byl pyšný na svoji fabriku. Měl ji rád. V brněnské Zbrojovce prožil pětačtyřicet let.

14.11.2007
SDÍLEJ:

Zbrojovka BrnoFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Když potom přišla zpráva, že se světoznámý podnik ruší, zdálo se mu to nepochopitelné. „Ještě dnes je mi z toho do pláče,“ říká Josef Mahovský z Brna.
Zbrojovka Brno, továrna, kde se vyráběly statisíce loveckých a sportovních zbraní pro celý svět, skončila. Už víc než tři roky je v konkurzu a svým věřitelům dluží přes čtyři sta milionů korun. Stejný osud potkal na jižní Moravě po roce 1989 desítky zaběhlých, světově proslulých průmyslových značek. Zbrojovka, Mosilana, Znojmia, Maryša Rohatec, UP Bučovice a další. Dnes už si na ně nikdo nevzpomene. Některá loga jsou k vidění jen v muzeích nebo na zchátralých budovách.

Například na území Brna fungovalo do roku 1989 několik textilek. „Politická a ekonomická situace po revoluci ale jejich rozvoji nepřála. Zůstala torza. Existuje Nová Mosilana, v rukou Italů,“ uvedla etnografka a kurátorka sbírkového fondu textilek Petra Mertová.

Neslavný konec

Knihovny a ložnice z Uměleckého průmyslu Bučovice na Vyškovsku byly před léty v každé domácnosti. Největší výrobce nábytku v bývalém Československu skončil v roce 1995 likvidací. „Byl to obrovský podnik, který dával práci tisícovce lidí. Po ztrátě trhů na Východě nezvládl zajistit nová odbytiště, potom ho položila i specializace na úzký sortiment,“ vysvětlil bývalý ekonomický náměstek firmy Vojtěch Škodík.

Stejně to dopadlo i s kdysi tradičním výrobcem potahových látek. Značka Vlněna zanikla pár let po politickém převratu.
Spolu s textilními giganty se do problémů dostaly i oděvní podniky.

Kras: od roku 1949 až do srpna letošního roku tradiční značka pro konfekční oděvy. V roce 2001 byl na společnost vyhlášen konkurz. Letos v srpnu z poslední továrny v Boskovicích odešli všichni zaměstnanci, protože nedostali několik měsíců zaplaceno.

„Kras byl po OP Prostějov druhou nejznámější značkou pánské konfekce v republice. Když se řeklo Kras, bylo jasno,“ uvedla Marcela Hamerská. Ve firmě pracovala patnáct let.

Čokoláda ani ocet

Minulostí jsou i známé vánoční kolekce a čokoládové figurky z čokoládovny Maryša v Rohatci na Hodonínsku. Vánoční kolekce z Maryši přitom mívaly na stromečcích všechny rodiny v republice. V devadesátých letech ale firmu koupilo Nestlé, v roce 2002 ji zavřelo a přestěhovalo výrobu do Holešova.

Ve Znojmě skončila nejen výroba slavných znojemských okurek. Místní výrobce zavřel i Octárnu Znojmo. A odstěhoval ji do Bzence u Hodonína. „Výroba v Bzenci bude levnější,“ řekl jednatel společnosti, která octárnu ve Znojmě vlastní, Josef Pavel.

Nové podmínky každý neustál

BRNO - Bylo to těžké období. Změny po revoluci v roce 1989 přežily jenom některé firmy. „Jihomoravská ekonomika už má ale problémy za sebou,“ říká analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Čím to, že po revoluci zaniklo tolik významných firem a značek?

Celkové ekonomické klima po revoluci bylo problematické. Ne každá firma zvládla přechod na nové tržní podmínky. Například z důvodu nezkušenosti či ztráty obchodních kontaktů. Bohužel, tyto problémy se nevyhnuly ani velkým zavedeným podnikům.

Jaký vliv to mělo nebo má na ekonomiku Jihomoravského kraje?

Důsledkem krachů podniků byla například zvýšená nezaměstnanost a celkový pokles ekonomické úrovně kraje. V současné době však již jsou tyto problémy v Jihomoravském kraji ekonomicky „zapomenuty“. Přece jen od revoluce uplynulo již téměř dvacet let.

Může ještě někdy vzniknout tak silná značka, jako byla například Zbrojovka?

Možné to je vždycky. Záleží na podnikatelském duchu a úsilí jednotlivých firem. Myslím, že na jižní Moravě je stále potenciál ve schopné pracovní síle, a to jak v tradičním strojírenství, tak například v relativně nových oborech typu IT. Budování silné značky je však dlouhodobá záležitost.

Některé světoznámé tuzemské značky ale přesto přežily. Například brněnský Zetor, který se potácel na pokraji zániku, zachránili slovenští investoři. Jsou další takové značky v kraji, které vydržely a zůstaly známé a úspěšné jako dřív?

Pod hlavičkou zahraničních společností se zachovalo několik firem, například První brněnská strojírna. Pokud přímo nedošlo k navázání tradice na dřívější firmy, můžeme alespoň říci, že kvalifikovaná pracovní síla pracuje v našem regionu pořád, třebaže v jiných společnostech.

 

 

 

 

 

14.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zloděj odcizil na Ivančicku další několik desítek let pěstovanou borovici.
5

Pěstiteli ukradli čtyřicetiletou bonsaj. Zloději to stihli za tři minuty

Vánoční Vídeň 2017.
55

Pohádková vánoční Vídeň? To je punč, ale i dovádění ve slámě a ruský medvěd

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme ZŠ Kanice, Bílovice nad Svitavou, Vranov a další

Brněnsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze základní školy v Kanicích, Bílovicích nad Svitavou, Ochozi u Brna, Babicích nad Svitavou a Vranově. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Práškovací letadlo i hadraplán. Výstava provází novodobými dějinami Moravy

Brno /FOTOGALERIE/ – Sto padesáti kilogramovou knihu podepsanou Tomášem Garriguem Masarykem, práškovací letadlo i dobové filmové záběry z dvacátého století si mohou od středy prohlédnout návštěvníci Moravského zemského muzea. To vše v nové stálé expozici nazvané Středoevropská křižovatka Morava ve dvacátém století.  

Nový park na Hádech překoná Lužánky. Bude mít mokřady i vodní nádrže

Brno /VIZUALIZACE/ – Mluví se o něm roky, až donedávna ale nikdo nevěděl, jak bude vypadat. Podobu nového největšího brněnského parku na Hádech vymýšlelo asi půl roku šest studentských týmů. Vítězný návrh si mohou lidé prohlédnout na internetu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT