Vysokoškolský pedagog Vladimír se na školním večírku opije a nevhodně žertuje na účet studentek. Dá tak impulz ke vzniku studentského hnutí, které chce otevřít téma diskriminace a zneužívání moci pedagogy. Zpočátku smířlivý postoj vedení školy se záhy mění, postoje studentů jsou nekompromisní a na povrch vyplouvají události dávno ututlané. Příběh vysoké školy, která promeškala svou šanci na změnu, napsal jako svůj dramatický debut Marek Šindelka, dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera a Českého lva za nejlepší scénář.

Hra vznikala téměř tři roky. Na jeviště přichází v době, kdy je téma nejvíce třaskavé. „Marku Šindelkovi se ve Feministovi podařilo vystihnout všechny hlasy účastnící se dnešní debaty. Predátory, oběti, pedagogy, studenty, nezaujaté pozorovatele i tiché podporovatele,“ přiblížil vznik hry její dramaturg Jaroslav Jurečka.

Režisérka hry Aminata Keita si je podle svých slov vědoma, že kontroverzní téma hry pravděpodobně vzbudí rozbouřené reakce, neboť se zřejmě nenajde divák, který by se v nějaké podobě se zneužíváním moci nesetkal. „Urážky, útoky, obtěžování a násilí v práci, ve školách, v nemocnicích jsou často považovány za normální a tolerované. Je to proto, že konfrontace a následná reflexe prožitého je citlivou a bolestivou zkušeností i pro ty, co se takové situace účastní jen jako pozorovatelé," popsala Keita.

Celospolečenská diskuse o zneužívání moci se nevyhýbá ani hercům a hned na prvních čtených zkouškách Feministy se rozproudila vášnivá diskuze. „Ještě jsem nezažila bouřlivější a protichůdnější reakce na text než u Feministy. To je skvělé, protože je rozhodně potřeba o zneužívání moci mluvit, mluvit o něm nahlas a s každým. Kdybychom byli všichni ve shodě, zřejmě by nemělo smysl takovou hru vůbec inscenovat,“ popsala proces zkoušení režisérka.

Děj Feministy je zasazen do prostředí Katedry dokumentární tvorby. Uměleckou vysokou školu vybrali tvůrci hry záměrně, neboť jsou podle nich vztahy mezi studenty a pedagogy na tak malé katedře osobnější a zneužití mocenského postavení pedagogy nemusí být tak do očí bijící. Ostatně i sám autor Marek Šindelka studoval FAMU. „Člověk si samozřejmě pamatuje některé situace, kdy se pedagogové chovali minimálně divně, kdy už to bylo za hranou. Zneužívání pozice pedagoga je něco, s čím se člověk na této škole potká," vzpomínal dramatik.