Při otevření prostorné klece si první hosté prohlédli třiasedmdesát metrů dlouhou návštěvnickou stezku, z níž měli výhled do menších výběhů. „Původně byla určená pro orla bělohlavého. Ten v ní již není a aktuálně tam sídlí čáp černý, luňák hnědý, jeřáb panenský a kajka mořská. Voliéra je v dobrém stavu a je mezi návštěvníky velmi oblíbená,“ přiblížila mluvčí brněnské zoo Věra Müllerová.

Přestože má půdorys expozice pouze třináct set metrů čtverečních, patří Králova voliéra se svou maximální výškou patnáct a půl metru a objemem přes osm a půl tisíce metrů krychlových k největším obdobným prostorám v českých zoologických zahradách.

Stavba je unikátní především díky nosné konstrukci. Namísto obvyklého vyvěšení sítě voliéry na vnitřních stožárech a stabilizace množstvím lan do okolí, navrhli architekti před výstavbou samonosnou konstrukci ve tvaru obráceného komolého kužele sestávající z šestnácti stožárů spojených v horní části kruhovým prstencem o průměru třicet metrů.

Díky neobvyklému řešení se povedlo spojit dva téměř protichůdné požadavky, tedy vytvoření co největšího prostoru pro let orlů v horní části a současně minimalizovaní zásahu do okolí voliéry. Stabilitu stožárů zajišťují namísto kotevních lan ocelová táhla umístěná v rovině stěny velké klece.

Svůj název nese Králova voliéra po dlouholetém pracovníkovi Zoo Brno a bývalém řediteli pražské zoologické zahrady Bohumilu Královi. „Byl člověkem, který si za to, jaký byl a jak nadšeně ke své práci přistupoval, zaslouží ocenění. A Králova voliéra je dle mého názoru skvělou připomínkou jeho odhodlání a lásky k tomu, co dělal,“ uvedla před časem ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová.

Druhá voliéra už neexistuje

Zatímco Králova voliéra je v současné době nadále jednou z chloub zoologické zahrady na Mniší hoře, voliéra orla kamčatského již neexistuje. Důvodem se stalo její umístění v lokalitě nezpevněného svahu, který se v uplynulém roce začal výrazně sesouvat. „Orel kamčatský našel spokojený domov v Zoo Liberec, odkud pochází,“ upřesnila mluvčí zoo Věra Müllerová.

Voliéru u nestabilního svahu posléze pracovníci demontovali a kvůli plánované sanaci zcela zlikvidovali. „Práce na sanaci svahu nad cestou, která vede k lední medvědici, trvají v Zoo Brno už více než měsíc,“ pokračovala Müllerová.

Dosud mají dělníci za sebou přípravné práce, kácení a odštěpkování náletových dřevin, bourání betonové konstrukce a první práce na samotné sanaci svahu. Pomocí drobné ruční techniky aktuálně horolezci na lanech odstraňují zvětralou skálu na převisu, aby pod svah bylo následně možné přijet s větší technikou.

Kvůli přívalovým dešťům rozhodl hlavní inženýr projektu o zvýšení rozsahu stavebních prací na obou stranách podél silnice směrem k rysovi a dželadám. „Práce na sanaci budou pokračovat ještě několik měsíců. Aby se do nedalekého výběhu lední medvědice neprášilo, zakryli jsme jeho horní část plachtou. Se zpřístupněním cesty k lední medvědici počítáme v podzimních měsících,“ řekla Brněnskému deníku Rovnost mluvčí zoologické zahrady.

Práce na sanaci a zabezpečení svahu vyjdou přibližně na osm milionů korun včetně daně. Představitelé zoo plánují částku kompletně pokrýt z fondu investic. V budoucnu následně počítají s výstavbou nové voliéry pro velké dravce, avšak na jiném místě. „Voliéry byly hezky upravené. Když jsme ale kolem asi deseti prošli, nejvýše ve třech voliérách jsme viděli ptáky, kteří tam žijí. Když díky návštěvnické vyhlídce zvířata lépe uvidím, bude to skvělé,“ zamyslela se dříve jedna z návštěvnic Jana Vašíčková.

Konkrétní lokalitu zatím zástupci Zoo Brno upřesnit nechtěli, aktuálně mají podepsanou smlouvu s projektantem. Předpokládané náklady na projektovou dokumentaci a potřebná povolení přesahují osm set tisíc korun. Ty zaplatí město prostřednictvím fondu rezerv a rozvoje. Kompletní projektová dokumentace má být hotová do konce letošního roku.

Částka za následnou výstavbu by posléze měla vyšplhat k deseti milionům korun. „V nové voliéře bude pobývat dravý pták žijící v severských oblastech. Jedná se například o orla kamčatského, mořského a orla skalního nebo kondora andského,“ vyjmenoval primátorčin náměstek Filip Chvátal.

V uplynulém roce oslavila zoologická sedmdesáté výročí od otevření. První kolekce chovaných zvířat čítala sto jednasedmdesát jedinců z jednapadesáti druhů. Převládali mezi nimi živočichové žijící v naší přírodě nebo různá plemena domácích zvířat. Za prvních několik měsíců od otevření, tedy do konce roku 1953, si zoo přišlo prohlédnout bezmála pětatřicet tisíc zájemců.

NEUNIKLO VÁM? Židlochovice řeší parkovací krizi. Zavede město placené parkování?

S parkováním je podle místních největší problém hlavně v centru města a u školy. | Video: Deník/Magdaléna Blažková