Nestabilní skálu za voliérou orla kamčatského musí zaměstnanci zoo nechat co nejdříve sanovat. I potom tam musí dělat pravidelné kontroly, proto se ani po sanaci orel kamčatský nevrátí do původní voliéry. „Přesun orlů určitě nevadí, pokud budou mít hezké zázemí,“ uvedl v pondělí návštěvník Vladimír Doležal. Orlové zatím zůstávají v původní voliéře u ledních medvědů.

Představitelé města si nechají investiční záměr na sanaci svahu teprve zpracovat. Pak jej teprve budou schvalovat městští radní. Náklady na práce jsou nyní nejasné. „Přesto raději už pracujeme na projektové dokumentaci, abychom byli připravení," informoval mluvčí brněnské zoo Michal Vaňáč.

Podle Vaňáče hrozí vysoké riziko sesuvu. Sanace je nutná. „Rádi bychom na sanaci svahu čerpali dotaci, kterou ale musí podat vlastník, tedy město. Čas máme do konce srpna, pak se žádosti budou zpracovávat, takže přesný termín zatím nevíme. Pokud by se podařilo začít příští rok, byli bychom rádi,“ nastínil Vaňáč.

Na nové prostory, kde najdou orli nový domov, se těší návštěvnice Jana Vašíčková. Hlavně na vyhlídku. „Voliéry tu mají hezky upravené. Když jsme ale kolem asi deseti prošli, nejvýše ve třech voliérách jsme viděli ptáky, kteří tam žijí. Když díky návštěvnické vyhlídce zvířata lépe uvidím, bude to skvělé,“ řekla.

Chystané změny u voliéry orlů v Zoo Brno. | Video: Deník/Alžběta Kadlecová

Orel kamčatský, někdy nazývaný také východní, je největším druhem orla na světě. Navzdory svému jménu neobývá jen Kamčatku, ale celé východní pobřeží Ruska. Upřednostňuje otevřenou zalesněnou krajinu. Samice je obvykle větší a těžší než samec, ta váží až devět kilogramů. Hnízdo si staví vysoko na stromech nebo skalních vyvýšeninách.

Celková populace orlů kamčatských se odhaduje na pět tisíc jedinců. Je ohrožen ztrátou přirozeného prostředí, například stavbou vodních elektráren, těžbou dřeva, ropy, znečištěním a nadměrným rybolovem. Ohrožuje jej i lov a úmyslné trávení. Zoo Brno se zapojila i do mezinárodního programu výzkumů na záchranu orla kamčatského.

První návštěvníci zavítali do brněnské zoo v neděli 30. srpna 1953, zahrada letos slaví sedmdesátileté výročí. „Počátky byly velmi skromné. Ještě řadu měsíců po slavnostním otevření v areálu neexistovaly pokladny - vstupné se vybíralo do klobouku," uvedla v Internetové encyklopedii města Brna Jitka Šibíčková.

Do konce roku 1953 zahradu navštívilo 34 594 návštěvníků. První kolekce zvířat se skládala pouze ze savců a ptáků, tvořilo ji 151 zvířat jednapadesáti druhů převážně domácího původu.

ALŽBĚTA KADLECOVÁ
MICHAL HRABAL