Krmení medvíďat v bytě nebo lvi za plotem. Podívejte, jak čas změnil zoo v Brně

Ačkoli Mniší hora po staletí patřila konventu brněnských augustiniánů, získala polesí v roce 1948 Masarykova univerzita, aby v místě založila botanicko-zoologickou zahradu s parkem. Od roku 1950 tak trvala výstavba samotné zoo, staveniště bylo přitom po celé tři roky volně přístupné. Lidé, kteří Mniší horu navštěvovali, tak mohli obdivovat vznikající expozice. „V době otevření působila nová zoo z dnešního pohledu skromným dojmem. Chyběla třeba pokladna a vstupné se vybíralo do klobouku,“ napsali na speciálním webu k výročí otevření zahrady pracovníci brněnské zoo.

První kolekce chovaných zvířat čítala sto jednasedmdesát jedinců z jednapadesáti druhů, převládali mezi nimi živočichové žijící v naší přírodě nebo různá plemena domácích zvířat. Za prvních několik měsíců od otevření, tedy do konce roku 1953, si zoo přišlo prohlédnout bezmála pětatřicet tisíc zájemců. „Návštěvníci ale byli spokojení, ocitli se v autentickém přírodním prostředí se spoustou živých exponátů. První expozice měly charakter provizoria,“ stojí na webu.

Lední medvěd

Na začátku sedmdesátých let dokončili dělníci dominantu jižního vrcholu Mniší hory, nové terárium. Další dva roky se následně věnovali opatřením, jak co nejefektivněji zabránit únikům tepla, tamní terária totiž potřebovala dostatek tepelné energie. „Nejvýznamnější expozicí z doby socialismu se stal výběh Safari, postavený poblíž hlavního vrcholu Mniší hory. Travnatá, přibližně hektarová plocha s jezírkem a několika solitéry vysokých stromů dodnes slouží chovu afrických kopytníků. V nové expozici získaly prostor žirafy, ale i zebry nebo pakoně,“ přiblížil mluvčí brněnské zoo Michal Vaňáč.

Letní počasí v Brně: každý čtvrtý den tropy. A bude hůř, předpovídá odborník

Přelomovým momentem se pro Zoo Brno stal odchov ledního medvěda, známého svým netradičním jménem Kukulín. Mládě žilo po svém narození v roce 1976 tři měsíce v bytě tehdejšího veterináře zoologické zahrady Karla Tilče, po umístění v zoo si medvěd vztah se svými adoptivními rodiči nadále udržel. A to dokonce tak hluboký, že na něm Tilč dovedl i jezdit. „Převrátil vědra s vodou, odpadkový koš si narazil na hlavu a plazil se s ním po bytě. Chtěla jsem to uklidit, ale vytrhl mi hadru z ruky. Potom se vrátil pro smeták a rozkousal ho. Dostal naplácáno a hodila jsem ho do vany. Tam trucuje a vrčí na mě, když se přiblížím,“ napsala kdysi pěstounka Lenka Tilčová do chovatelského deníku.

Aktuálně chová brněnská zoo samici ledního medvěda Coru, která do roku 2017 přivedla na svět pět mláďat, konkrétně Billa, Toma, Kometu, Nanuka a Noriu. Mezi další lákadla zoo patří také medvěd kamčatský či tygři sumaterští. Ti získali po roce 2000 zbrusu nový moderní pavilon přezdívaný Tygří skály, jehož výběh je koncipovaný jako džungle, ale interiér připomíná spíše jeskynní prostředí. Před devíti lety pak modernizaci rozšířila africká vesnice, kde dnes návštěvníci pozorují žirafy, zebry, antilopy nebo pštrosy.

Žirafí samec

Teprve před několika týdny získala zoologická zahrada v Brně dokonce nové lákadlo. Je jím žirafí samec Khari, který se do Brna dostal z domovské Velké Británie. Přijet měl již před dvěma lety, dopravu ale zkomplikoval Brexit. „Je to první převoz velkého zvířete z Velké Británie po brexitu. Hodně jsme se na tom naučili a pokud by se něco podobného mělo opakovat v budoucnu, určitě už to pro nás bude snazší. Byla to chvílemi doslova válka nervů,“ uvedla nedávno ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová.

Vše ale podle ní vyvážila radost, že je mladý žirafí samec konečně v Brně. Cestu zvládl v pořádku. Po příjezdu přešel do stájí, pustil se do jídla i do seznámení s tamní trojicí samic. „Na jeho příjezd jsme se připravovali právě od roku 2021, kde jsme otevřeli nové stáje s vyhlídkovou věží. Získali jsme tak potřebné zázemí a dostatek prostoru pro samice s mláďaty a případné oddělení samce. Navíc je věž přístupná návštěvníkům, takže se mohou přijít podívat na žirafy i v případě, když není vhodné počasí a ty musí zůstat ve vnitřní ubikaci,“ vysvětlil mluvčí zahrady Michal Vaňáč. Pracovníkům zoo se v Brně zatím povedlo odchovat tři žirafí samice, Toshu, Tanishu a Tabitu.