Tvůrci chtěli projektem Brňany přesvědčit, že tak velké město potřebuje pořádnou zahradu. „Zookoutek sloužil i jako opatrovna pro zraněná zvířata," řekl šéfredaktor časopisu Zooreport Eduard Stuchlík.

První zvířata, například daňky, bažanty a srnky, darovali lidé. Hlavním lákadlem se ale stala až opice Fricko. „Zookoutek však potkaly i nešťastné události. Amazonského papouška napadl drobný parazit. Protože neměli znalce, léčby se ujal ředitel. Použil postřik proti hmyzu a papoušek uhynul," popsal Stuchlík.

Původní projekt fungoval díky darům a dobrovolné práci členů spolku. Vstupné lidé nejprve neplatili, později stálo jednu korunu, ale bylo možné přispět i větší částkou.

Proti zookoutku od prvních dní vystupovali členové brněnského Spolku na ochranu zvířat. Tvrdili, že zvířata v Tyršově sadu zbytečně trpí hladem. „Byli ale prostě zaujatí proti chovu v zajetí," poznamenal odborník.

Z pražské zoo poté přivezli lvici Mínu, která strávila asi dva měsíce v bedně, než pro ni zřídili klec. I ta ale byla velmi malá. „Kauza zesílila tlak na uzavření, ale nebyla rozhodující. Bez lvice by však zookoutek nejspíš přežil déle," vyjádřil názor Stuchlík. V roce 1941 pak koutek z rozhodnutí protektorátních úřadů zrušili.

Novou zoologickou zahradu na Mniší hoře lidé poprvé navštívili v srpnu 1953. „V den otevření chyběly pokladny a vstupné se vybíralo do klobouku," uvedl bývalý mluvčí zahrady Petr Urbánek.

VERONIKA PAPOUŠKOVÁ