Pod otročením má muž na mysli zejména zavírání mláďat do intenzivních chovů, kde jsou zvířata v halách na malém prostoru. „Jsou omezené v pohybu, poté je chovatelé navíc zabíjejí ve velmi nízkém věku. V podstatě je to u hus v devíti nebo čtyřiadvaceti týdnech podle toho, o jaký typ chovu se jedná. Tato akce není mezi ostatními výjimka, pořádáme je pravidelně a nejedná se pouze o empatii s husami. Podobné akce mají tradici také v zahraničí u jiných spolků zaměřených na práva zvířat,“ vysvětluje Michalec se zaujetím.

Důvodem, proč v sobotu poblíž brněnského Zelného trhu s ostatními členy organizace stojí, je snaha o poukázání na krutost svatomartinské tradice. „Svatý Martin je často popisovaný jako soucitný člověk, který pomáhal žebrákům nebo zázračně uzdravoval nemocné a žil skromným životem. V legendě se při zvolení biskupem údajně schoval mezi husy, které jej však prozradily hlasitým kejháním. Z legendy tedy zůstala tradice pečené svatomartinské husy, což znamená masový výkrm, přežívání v nevhodných podmínkách, až trápení husy ukončí smrt a skončí na talíři,“ popisuje příběh Brňan.

Brněnští aktivisté za práva zvířat upozorňují v sobotu na kruté zacházení s husami.
Pieta za svatomartinské husy. Obránci zvířat v Brně poukázali na kruté zacházení

Ani tato událost není výjimkou a podobně jako ostatní je tichá. Pietní. Aktivisté včetně Michalce mají černé oblečení, symbolicky zapálené svíčky a snaží se vzdát hold zvířatům, která zabil člověk. „Reakce bývají různorodé, záleží na tom, o jaký druh kampaně se jedná. Máme už za sebou jako členové organizace několik událostí a dá se říct, že některé společnost přijímá snáze než jiné. Potkáváme se tedy jak s pozitivními, tak negativními reakcemi a asi bych řekl, že spíše převažují ty pozitivní,“ pokračuje student zamyšleně.

Zpětnou vazbu od lidí pokládá vlastně za logickou. „I když má člověk řekněme černé svědomí, protože zvířata sám jí, tak je mu někdy zatěžko přiznat, že tím ve skutečnosti podporuje krutost, kterou na nich ostatní páchají. Takže někdy je to možná i trochu pokrytectví z jejich strany, že takový protest podpoří, ale jejich chování tomu vlastně ve skutečnosti neodpovídá. Na druhou stranu jsme rádi bez ohledu na to, jak se člověk stravuje, když se mu myšlenka líbí, přemýšlí nad problémem a i když třeba nepřestane jíst zvířata úplně, alespoň je omezí v jídelníčku nebo podnikne nějaké jiné kroky k tomu, aby se on cítili lépe a zvířata také,“ říká ochránce zvířat Petr Michalec z brněnské organizace Obraz.

Výjimečná podívaná. Z Břeclavska byly vidět daleké Alpy
Výjimečná podívaná. Z jižní Moravy byly vidět daleké Alpy

Kromě toho je mladík pevně přesvědčený, že si dnes lidé zapomínají uvědomovat celý proces, jak se ve skutečnosti maso z chovu postupně dostává až k nim na talíř. „V zahraničí na to dokonce existují psychologické studie a skutečně docházejí k nějaké relativizaci, kdy lidé vnímají zvířata jako produkt, v podstatě jako věc a neuvědomují si, že zvířata zároveň cítí, nebo že to byla žijící cítící bytost, která se stala mrtvolou. Kdyby všichni lidé, kteří jedí maso, museli ta zvířata předtím zabít, možná by dnešní celková situace vypadala úplně jinak,“ myslí si muž.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obří zájem o čerty na jihu Moravy, krampusové nachystali stezku odvahy

Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek