Dýchá atmosférický kyslík, a proto může žít ve stojatých vodách. Podle místních rybářů je schopen přežít i den bez vody. Jedná se o predátora, který se živí rybami, ještěrkami, ale také ptáky a menšími savci, které nejraději loví u hladiny. Období sucha přežívá zahrabaný v bahně. Toto mistrovské dílo evoluce má v záloze ještě jeden trik. Šupiny. Na obranu před žravými piraňami. Jsou velké jako lidská dlaň, tvrdé a zároveň ostré. Indiáni je používají jako pilník. Jejich pružnost a pevnost se už dostala do hledáčku amerického letectva.

Arapaima – Terminátor rybí říše – má ale jednu fatální slabinu. Chutné maso. Pirarucu, jak mu říkají místní, je oblíbený díky své bílé svalovině skoro bez kostí. Ryba je důležitým zdrojem potravy pro místní komunity, zároveň je ceněna jako pochoutka v brazilských restauracích velkých měst.

Nadměrný rybolov vedl v 90. letech skoro k jejímu vyhlazení. Zákaz vydaný v této době nebyla brazilská vláda schopna vynutit, ilegální rybolov byl zcela běžný. Navíc ulovit arapaimu prý podle místních není nic zas tak náročného, protože se čas od času musí vynořit kvůli nadechnutí. Samozřejmě, pokud na nějakou narazíte, což v posledních desetiletích byl velký problém. Říční obr zcela zmizel z řady úseků řeky.

Situaci se ale daří změnit. A co víc, arapaima kvůli ochranářským aktivitám ani nemusela opustit brazilský jídelníček. Ve skutečnosti je udržitelný rybolov zásadní součástí programu na její záchranu.

Věděli jste? 

Český rybář Jakub Vágner chytil v roce 2008 arapaimu o délce 2,5 metru a váze 130 kg, čímž vytvořil tehdejší světový rekord. V roce 2010 ho ovšem sám překonal ulovením jedince o délce 307 cm a váze 154 kg. Jedná se stále o vůbec nejdelší chycenou sladkovodní rybu na světě. Obě ryby po změření vrátil zpět do řeky.

Zdroj: Wikipedie

„Dnes mohou tyto ryby lovit pouze organizace s povolením. Jinak platí tvrdý zákaz,“ uvedl pro CNN brazilský ekolog João Campos-Silva z Institutio Juruá, státní organizace, která spolupracuje s místními rybářskými komunitami na záchraně krále Amazonky.

Arapaima se množí v období dešťů v zatopených tropických pralesech. Při poklesu hladiny se vrací zpět do svých lagun. Institutio Juruá před deseti lety spustil na řece Juruá a jeho okolních jezerech program, v němž každoročně sčítá obyvatele oblasti a podle výsledků určuje kvóty na množství vylovených obrů pro každé jezero.

Nesmí se vylovit více než 30 procent dospělých ryb – to znamená, že rybáři musí dvě ryby ze tří pustit zpět do řeky. Zároveň musí vrátit i všechny jedince menší než 1,55 metru. Lovit se smí pouze od srpna do listopadu. Místní rybářské osady zapojené do programu si pak samy po zbytek roku brání svůj revír před pytláky.

Drastický rybolov 

Rybář Francisco das Chagas Melo de Araújo je vedoucím osady z Xibauazinho ve státě Amazonas, jednoho z prvních míst, kde byl záchranný program spuštěn. „Před deseti lety jsme neměli k našim jezerům žádná práva. Komerční rybolov byl drastický. Snahou bylo všechny pirarucu vylovit. Nakonec u nás už skoro žádní nežili,“ sdělil rybář a doplnil, že dnes plave v jeho revíru kolem 4000 jedinců tohoto obra.

Výsledky desetiletého výzkumu Campos-Silvy na jezerech řeky Juruá ukazují, že se populace arapaimy odhadem čtyřnásobila. Jak počet ryb roste, migrují do stále širšího okolí. Nyní podle ekologa žije v 1358 jezerech, v 35 spravovaných oblastech, na jejichž chodu se podílí 400 rybářských osad, přes 330 tisíc arapaim.

„Příjmy z komunitního rybolovu generují jasné výhody,“ pokračoval ekolog. Ze zisků se financují školy, sociální a zdravotní zabezpečení, investuje se do infrastruktury. Raimunda Pires de Araújo, dcera rybáře Franciska, díky rybám našla konečně po letech práci. Nyní je zodpovědná za jejich zpracování a čištění. Campos-Silva doufá, že pozitivní příklad osad u řeky Juruá povzbudí i další rybářské komunity podél Amazonky, a pomůže tak zachování tropické divočiny.

„Největší radostí rybáře je rybolov. Ale je správné lovit, když na to máte právo. Všichni ilegální rybáři by se k nám měli připojit,“ pokračoval Francisco das Chagas Melo de Araújo. „Čelíme globálnímu vymírání velkých obratlovců. Zde máme pozitivní příklad, který jasně ukazuje, že lze spojit ekologické a sociální potřeby s ekonomickými hledisky,“ dodal pro CNN João Campos-Silva z Institutio Juruá.