Například krysa obrovská je typickým zástupcem neobvyklých domácích mazlíčků. Podle Zuzany Dobiášové, která se chovem krys zabývá třetím rokem, tento druh v Česku chová jen několik lidí. Sehnat takového mazlíčka hlavně dříve nebylo vůbec jednoduché.

„Já jsem ji sháněla deset let. Potom se mi poštěstilo a úplně náhodou jsem našla chovatele, takže jsem získala samici a asi po čtyřech měsících pak samce,“ uvedla chovatelka z Prahy.

Krysy obrovské neboli gambijské krysy jsou hlodavci pocházející z Afriky, kteří dorůstají až do velikosti kočky. Té se mohou do jisté míry podobat také svou svéhlavostí. Samci mohou vážit až 2,5 kilogramu. Chov těchto inteligentních zvířat rozhodně není jednoduchý.

Chytrá a svéhlavá

„Musí se s nimi opatrně, jsou hrozně zvláštní. Nejsou domestikovaní jako jiné zvířátko, takže proces ochočování je hodně složitý. Nesmíte si nechat nic líbit a musíte ukázat, že vy jste pánem. Od začátku je třeba být důsledný, jakmile jim ukážete, že se jich bojíte, tak si s vámi budou dělat, co chtějí,“ dodala Dobiášová.

Kousnutí od krysy obrovské může skončit i návštěvou nemocnice. Krysa má tupé hlodáky, kterými kůži roztrhne. Určitě tak nejsou vhodným mazlíčkem k dětem. Při správném zacházení se ale mohou stát příjemnými společníky i mazlíky.

Stejně jako krysa obrovská je neméně neobvyklým mazlíčkem vakoveverka létavá. Na rozdíl od krys jsou tito roztomilí vačnatci při dodržení určitých pravidel vhodní i pro začínajícího chovatele. Jsou také nejčastěji chovaným druhem vačnatců v zájmových chovech.

„Osobně je chovám v obýváku a nedoporučuji je chovat v ložnici. Jsou to soumračná zvířata a dokáží být i dost hlučné,“ nastínil zkušený chovatel Pavel Thiemel.

Vakoveverky jsou podle něj relativně nenáročné, je třeba jim ale poskytnout velmi prostornou voliéru, čím větší, tím lepší.

Samotou trpí

„Jsou to velice společenská zvířata a nesmí být chována jednotlivě, protože vyžadují každodenní několikahodinový sociální kontakt, který jim žádný chovatel není schopen nahradit. Ve vyspělých státech je samostatný chov zákonem zakázán,“ přiblížil Thiemel další úskalí chovu nezvyklého mazlíčka.

Vakoveverky dorůstají velikosti kolem 30 cm a téměř dvě třetiny jejich délky připadají na ocas. Mají létací blánu, jež je natažená mezi posledním prstem přední končetiny po první prst končetiny zadní.

Nudíte se?

Na rozdíl od vakoveverek není třeba příliš představovat mývaly severní. Notoricky známá filmová hláška spojená s koupí medvídka mývala však nejen v Česku už neplatí. Vlastnit toto mazané zvířátko možné je, ovšem jen za určitých podmínek. Majitel mývaly nesmí dále množit a musí zajistit, aby zvířata neutekla do volné přírody. To znamená, že pokud někdo vlastnil mývala před tím, než vzešlo před několika lety v platnost nové nařízení Evropské unie, mohl si zvíře ponechat.

„Hlavním cílem nařízení je prevence před jejich šířením. Tedy zákaz dovozu, dalšího chovu a šíření,“ sdělil před časem Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.

Je tak zřejmé, že mývalové ze zájmových domácích chovů postupně zmizí.

Bezobratlí obři

To se ovšem nedá tvrdit o exotických broucích, jako jsou například afričtí zlatohlávci či asijští nosorožíci, kteří se díky svému zajímavému vzhledu a relativní nenáročnosti těší čím dál tím větší oblibě mezi milovníky bezobratlých živočichů. Tyto netypické mazlíčky chová i Lukáš Dupaľ z Ostravy. Doma má v teráriích desítky brouků a stovky jejich larev. Než se z larvy stane dospělý jedinec, může to trvat i tři roky. Dupaľ brouky nejen chová, ale i sám preparuje.

„Je mi líto brouka, kterého jsem choval a věnoval se mu, jen tak vyhodit. Když je zachovalý, tak je preparuji a jsem tak vlastně i entomolog,“ prozradil Dupaľ.

Neobvyklé společníky do svých domácností lidé mohou sehnat od chovatelů například prostřednictvím sociálních sítí. Dobrý chovatel zájemcům s chovem poradí a poskytne veškeré potřebné informace o daném druhu.