Zoologové pod vedením Martina Duľy z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně využívali při svém výzkumu fotopasti, výsledky pak prezentovali v časopise Scientific Reports. Během pěti let zaregistrovali 53 rysů, z toho bylo 29 samců a 18 samic, u šesti zvířat se pohlaví nepodařilo určit.

Zimování netopýrů v úzké spáře
Ochránci přírody žádají: Nerušte netopýry při zimování, jsou citliví

„Populační hustota na všech lokalitách silně kolísala. Každoroční průměr pro všechny tři oblasti vědci odhadli na 0.69 až 1.20 rysů na 100 km2 vhodného biotopu. Nejvyšších hodnot dosahovala každoročně na území slovenských Kysuc. V průměru tu byla až 2,5krát vyšší než na území Beskyd, ačkoliv ty skýtají zhruba stejné množství vhodných biotopů, které nejsou rysy plně využívány,“ uvedl odborný server šelmy.cz.

Negativní dopady lidské činnosti 

Na Slovensku by podle výzkumníků mohlo žít přibližně 190 330 rysů. Stejně jako na české části Karpat jejich většímu rozšíření brání činnost člověka. Negativně jeho populaci ovlivňuje doprava, kdy řada rysů zahyne po střetech s auty či vlaky, nebo pytláctví. S tím souvisí i poměrně vysoká obměna rysů a nízká míra přežívání. Jen tři zvířata se podařilo zachytit ve všech pěti letech výzkumu.

„Takové chování přitom není pro rysy typické, jelikož výzkumy již dříve prokázaly jejich dlouhodobou věrnost teritoriu. Závěry výzkumu také poukazují na malé, ale konzistentní spojení mezi rysími subpopulacemi Beskyd, Javorníků a Kysuc,“ dodává server šelmy.cz.

Obojkování odchycené vlčice v roce 2021.
Vlků je stále více. Jejich tajemství pomáhají odhalit obojky

Právě karpatští rysi pomohli v návratu této šelmě na řadu míst. Reintrodukční programy začaly na začátku 70. let minulého století a trvaly 20 let, využívaly právě rysy původem z Karpat. Odchyty pokračují i nyní, kdy vybraní jedinci míří do Dinárského pohoří, do Falckého lesa v Německu nebo do Slovinska.